Politická kaviareň
Diskusia 1 403 Krajina kabelárov Väčší formát

Nucená práce

S rostoucím znepokojením sledujeme vážně míněné diskuse o zavedení institutu nucené práce do českého právního řádu. Co jiného než nucená práce je totiž ustanovení z tzv. reforem, které vláda předkládá parlamentu a které požaduje, resp. podmiňuje vyplácení podpory v nezaměstnanosti účastí příjemce podpory na tzv. veřejné službě v rozsahu až 20 hodin týdně? Takové nařízení musí být přece protiústavní, jistě je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která v článku 9 jasně říká, že nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Taxativně uvedené výjimky nelze ztotožnit s plánovaným využitím institutu veřejné služby.

Vyslovujeme své politování nad tím, že tento pravicový koncept „líných nezaměstnaných“ převzaly i některé politické strany, které se chtějí hlásit k levicovému hnutí. Jsme přesvědčeni, že podléhat takovému lacinému populismu je jen vodou na mlýn těm pravicovým populistům, kteří se od vítězství pravice v minulých parlamentních volbách snaží co nejvíce „osekat“ sociální systémy. A poté, co se jim to podaří, nepochybně plánují přikročit k jejich privatizaci. V oblasti zaměstnanosti je takovou privatizací snaha převést zprostředkování práce – dosud zajišťované státními Úřady práce – na soukromé agentury. Za násobně vyšších nákladů.

Zavedení institutu nucené práce však především vytváří prostor pro jeho zneužití a pro zlovůli úředníků. Oni budou určovat, zda žadatel o práci bude pracovat a také, kde bude pracovat. Tak se lze snadno dočkat situace, kdy propouštění státní zaměstnanci budou vysláni k tomu, aby např. zametali chodníky před školou, kde předtím učili, či úřadem, kde předtím pracovali. Tato populistická představa o využití veřejné služby povede nejen k šikaně některých uchazečů o práci, ale má sotva co společného s důstojností člověka. I kvůli takovým nestoudným plánům máme v Základní listině práv a svobod článek 10, který jasně pro každého požaduje, že musí být zachována jeho lidská důstojnost. Nutit lidi vykonávat práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci, nutit je k práci, kterou si nemohou svobodně vybrat – to není nic jiného než robota pro 21.století!

Nic jiného než další redukci zaměstnanosti – nejen na úřadech, ale i školách, v policii, ale i ve zdravotnictví atd. – totiž tato vláda svými návrhy nechystá.

Jsme přesvědčeni, že tento koncept musí selhat. Plošné využívání veřejné služby je zatím pro obce nepovinné. Drtivá většina našich měst a sídel dávno vykrývá své potřeby objednanou profesionální službou. Formální tlak na zavedení veřejné služby nevyhnutelně povede ke zrušení pracovních míst ve stávajících firmách. Existuje však ještě horší možnost, totiž že tyto firmy dostanou nezaměstnané za nějaký malý poplatek k jejich pracovnímu nasazení. Už jen malý krůček pak bude chybět k tomu, aby toto nasazení bylo totální.

Vládní koncepce je však také krokem zpět, i pokud jde o kvalitu a produktivitu takových prací. Budeme dnes mechanizovanou práci nahrazovat ruční prací? Nebo se snad populisté obhajující takové práce vzhlédli v nechvalně známém konceptu o nápravě člověka fyzickou prací (Arbeit macht frei)?

Zavedení institutu nucené práce je především důkazem, že státní politika zaměstnanosti této vlády selhala. Neschopnost aktivní politiky zaměstnanosti, běžné praxe ve vyspělých zemí EU, je zde maskována snahou zaměstnat lidi tím, že jim rozdáme lopaty a košťata nebo je budeme učit kosit trávu. Trochu málo pro ty, které předtím školská soustava připravovala na povolání pro 21. století!

Nucená práce je zcela bezpochyby nástroj, který dál prohloubí již tak nemalé přehrady uvnitř společnosti, mezi jednotlivými etnickými a sociálními skupinami. Vytvářet takové přehrady a rozeštvávat společnost však není program pro budoucnost! Jenom odvrací pozornost od neschopnosti vlády řešit vlastní příčiny problémů.

Spojenectví práce a solidarity proto naléhavě žádá, aby bylo příslušné ustanovení zrušeno. Žádáme vládu o obnovení aktivní politiky zaměstnanosti a o vytváření podmínek pro tvorbu nových pracovních míst.

Uvítali jsme rozhodnutí Senátu odmítnout zavedení nucené práce. Vyzýváme ostatní především levicově orientované občanské iniciativy k důraznému protestu proti takovým snahám vlády a k bezpodmínečnému odmítnutí nucené práce.

Ne robotě 21. století!

Text vydalo Spojenectví práce a solidarity

Share |

Komentáre (186)

Pridaj komentár