V úterý 31. 1. 2012 na Nové scéně Národního divadla diskutovali po projekci filmu Závod ke dnu ekonomové Ilona Švihlíková a Tomáš Sedláček.
Diskuze se odvíjela od tématu, který byl představen dokumentárním filmem Závod ke dnu režiséra Víta Janečka. Ten pojednává o příčinách, z nichž lidé ztrácejí práci. Ve filmu vystupují filozof Václav Bělohradský, sociolog Jan Keller, rozvojový expert Tomáš Tožička, řadoví zaměstnanci, odboráři i nezaměstnaní a právě ekonomka Ilona Švihlíková. Otázka ztráty práce se ve filmu řeší z různých hledisek, na pozadí situace v dnešní České republice, v kontextu historického vývoje povahy práce i z hlediska různých odvětví – ve filmu vystupují lidé z oborů textilního, sklářského, dopravy, výroby sirek, ale i zaměstnanci nadnárodní IT firmy.
Duel obou ekonomů, který moderovala redaktorka HN Julie Hrstková, vycházel tedy z předem jasného rámce: v České republice je stále méně tradičních příležitostí k placenému povolání a lidé se tak dostávají do situace, kdy jsou nezaměstnaní, nevidí perspektivu, cítí se neužiteční a ocitají se v existenční nouzi.
Ilona Švihlíková zdůraznila, že v současné době je nejdůležitější uvědomit si pravý stav věcí, skutečně zanalyzovat stav na trhu práce v globálním měřítku, protože bez toho není možné přemýšlet o alternativách. To, co podle ní chybí, není práce, ale placené zaměstnání. Práce je podle Švihlíkové dostatek a společnost by měla najít mechanismy, jak tuto práci ocenit a ohodnotit.
Podle Tomáše Sedláčka se fyzická práce přestěhuje do zemí třetího světa a v Evropě zůstane „kreativita“, v čemž nespatřuje nijak závažný problém.
Podle Ilony Švihlíkové je velmi důležité čelit těžké ekonomické krizi, jež bude mít ještě horší průběh nežli ta současná a ze které zákonitě vyplynou tendence k fašizaci společnosti. Klíčem podle Švihlíkové je otázka alokace zdrojů, radikální změna způsobu distribuce statků. V tom s ní Tomáš Sedláček souhlasil, nicméně řešení podle něj není třeba hledat za rámcem stávajícího systému. Ten považuje Sedláček za v zásadě dobrý a radikálně by jej neměnil.
Ilona Švihlíková se s ním v tom principiálně rozchází. Veškerá opatření, která navrhovala, označoval Sedláček za protekcionismus a nesouhlasil ani s vizí lokální ekonomiky a ostrůvků pozitivní deviace, jejichž fungování Švihlíková během večera vysvětlovala. Přitom ovšem sám nebyl s to naznačit, jakými mechanismy by chtěl v rámci stávajícího systému předejít jeho kolapsu, k němuž vývoj, jak se oba diskutující shodli, spontánně spěje.
Na dotaz Deníku Referendum, jaký z diskuze měla pocit, Ilona Švihlíková uvedla, že rozpačitý: „Uvědomila jsem si, že musíme pracovat na našem projektu, naší vizi, začlenit do ní silněji mezinárodní dimenzi, a asi i používat srozumitelnější pojmy. Beru to jako poučení pro další práci, jak to dělat líp.“
Upoutávka na dokumentární film Závod ke dnu
Článok vyšiel pôvodne na našom partnerskom portáli DenikReferendum.cz.
Komentáre (5)
Putnici 07.02.2012 16:24
Ak je primárnou funkciou politiky pacifikácia ľudského spoločenstva tak aj kapitalizmus je len politika, ktorej ideologická originalita spočíva iba v presvedčení, že človek je vo svojej podstate predovšetkým tvor produktívny a spotrebujúci. Akákoľvek ekonomika je v princípe len zdanlivo vedecky podložený disciplinujúci a ukázňujúci systém medziľudských vzťahov. Vedia to predstavitelia štátu, ktorí udržiavajú poriadok práce, vie to buržoázia, ktorá z neho profituje, vie to tá časť proletariátu, ktorá proti nemu brojí.
Jediní, ktorí prepadli ilúzii, že ekonomika, a tá kapitalistická obzvlášť, je niečo sama osebe, niečo mimo politických vzťahov, sú malomeštiaci, ktorých snahou je v záujme vlastného pokojného prežitia neriskovať, a žiť nezúčastnene: maloobchodníci, drobní podnikatelia, živnostníci, úradníci, učitelia, predstavitelia akademickej obce, novinári… Je to akási sociálna želatína, tvrdé jadro divákov, anonymná masa dobromyseľných bezvýznamných, ktorí túžia mať svätý pokoj od dejín a rozbrojov a prežiť v útulnom závetrí.
http://www.jetotak.sk/autonomna-zona/putnici-manifest-v-cast
Putnici 07.02.2012 16:26
Paradox súčasnosti spočíva v tom, že práca všetky ostatné modality existencie porazila na hlavu práve v momente, keď sa samotní pracujúci stali nadbytoční. Nárasty produktivity, delokalizácia, mechanizácia, automatizácia a numerizácia drasticky znížili a rozdrobili objem živej ľudskej práce potrebný na výrobu akéhokoľvek tovaru. Žijeme v spoločnosti pracujúcich, pre ktorých už takmer niet skutočnej pracovnej náplne vo výrobnom procese užitočných a originálnych vecí.
http://www.jetotak.sk/autonomna-zona/putnici-politicky-manifest-iv-cast
Putnici 07.02.2012 16:27
Možnosti antagonizácie a z toho vyplývajúca spoločenská sila všetkých pracujúcich je výrobným systémom, vyznačujúcim sa flexibilitou, rozdrvená na padrť, a rozprášená. Zosobnením tohto spoločenského vývoja je zamestnanec, ktorému bol zamestnávateľom nanútený právny štatút živnostníka. Flexibilný pracovník nemá remeslo, ale súbor kompetencií, ktoré predáva a uplatňuje v rámci tých najrozličnejších, časovo presne vymedzených misií.
Dôsledok: ľudia sa venujú predovšetkým výrobe seba samých. U poradcov úspechu trénujú celú škálu úsmevov a grimás vhodných pre pracovné pohovory. Nechajú si vybieliť chrup, implantovať vlasy alebo silikón pre strmší kariérny postup. V rámci utužovania kolektívu navštívia dokonca aj nočný klub. Nechajú sa mučiť učiteľkou angličtiny, aby boli hodní prebrať väčšiu zodpovednosť, vstúpia do zväzku manželského, a v príhodnom okamihu sa zas rozvedú. Zaplatia si kurzy herectva, kurzy líderstva, či seansu u poradcu pre rozvoj osobnosti, aby sa naučili lepšie zvládať konflikty na pracovisku.
Všetko je možné a vítané za predpokladu, že potenciál zvýšenia ekonomickej výkonnosti daného jednotlivca je zjavný. Tento mikrosvet osobných ambícií, pulzujúci nedočkavosťou dostať sa medzi vyvolených, ktorý na sto honov páchne potom z drilu k prirodzenosti, prezrádza len jedno – urputnú snahu zachrániť poriadok práce.
http://www.jetotak.sk/autonomna-zona/putnici-politicky-manifest-iv-cast
Putnici 07.02.2012 16:28
Preto sa z práce nakoniec vždy musí stať nielen psychologická, ale aj existenčná nutnosť. Preto všetkým tým, ktorí tvoria v štatistikách kategóriu dlhodobo nezamestnaných, ktorí už určite stratili pracovné návyky, všetkým tým parazitom dobrej spoločnosti a neprispôsobivým živlom odkazujú: kto nepracuje, ten nech zdochne, alebo nech zhnije v base… Teda, kto môže, a nepracuje, tak ten nech… Ale vlastne, kto nemôže pracovať?
Lebo očividne sa na Slovensku mnohí zhodujú aspoň na tom, čo tvrdí napríklad taký Richard Sulík, a síce, že treba čo najviac čističov topánok, baličov nákupov, nosičov batožiny, upratovačiek, obsluhujúcich, masérov, prostitútok, školiteľov, poradcov či opatrovateliek… Nezhody vládnu len v tom, ako nastaviť pravidlá hry, ako k tomu ľudí dokopať, a ako ich v tom udržať bez nekontrolovateľných výbuchov pouličného násilia.
Politický súboj sa v súčasnosti aj na Slovensku odohráva hlavne pri určovaní tej najúčinnejšej miery naočkovaného strachu o vlastný život. Rozdiel je len v použitých zastrašovacích metódach a prostriedkoch, ktorými možno ľuďom nanútiť poriadok práce.
Nech nám je dovolené vybodnúť sa na prácu.
http://www.jetotak.sk/autonomna-zona/putnici-politicky-manifest-iv-cast
Peter Greguš 11.02.2012 7:58
Diskusia bola krátka a slabá. Bolo tam niekoľko svetlých miest, ale som sklamaný. Mám pocit, že Sedláček tam bol navyše, pretože na svoj štandard úplne zlyhal.
Puntnici: Pekne ste sa rozpísal, ale hneď prvá myšlienka je chybná. Čo sa týka niektorých iný myšlienok, áno je to krutá pravda. Ktorá je ale dôsledkom povrchnosti ľudí a generalizácie, alebo technologického napredovania.