Politická kaviareň
Diskusia 20 Krajina kabelárov Väčší formát

O růstu a nerůstu

Nedávno jsem opět měla příležitost vystoupit v Hyde Parku ČT24. Od krize globální k situaci v ČR atd.. Zde k zhlédnutí:

YouTube Preview Image

A ještě rekapitulace už neslavně proslulé chyby vlivného ekonoma a ekonomky:

V posledních měsících jsme svědky revizí ekonomických přístupů, které kladly důraz na škrty a přísnou fiskální konsolidaci či obnovení důvěry finančních trhů jako všelék. Nejenže se nyní za obnovení elementární keynesiánské logiky do boje pouští slavná ekonomická jména (Paul Krugman, Joseph Stiglitz), ale objevují se rovněž analýzy, které vyvracejí údajnou nedůležitost fiskálních multiplikátorů – včetně MMF, jak Britské listy informovaly.

Nejnovějším případem je pak přehodnocení vztahu veřejného dluhu na růst HDP.

Studie Reinhartové a Rogoffa z Harvardu o dopadech veřejného dluhu na růst HDP měla obrovský politický vliv. Zdaleka se tedy ve sporu o metodologii a propočty v této studii nejedná o pouhý akademický spor. Studie dvou slavných ekonomů došla totiž k závěru, že existuje všeobecná hranice veřejného dluhu – 90% HDP – kdy ekonomika prudce zpomaluje a zastaví se. Reinhartová a Rogoff uvedli, že mechanismus, kterým dluh na růst působí je především řízen úrokovými sazbami. Jejich studie se stala základem argumentace fiskální přísnosti (austerity) – tedy tvrdých škrtů i za časů recese, které můžeme nejsilněji pozorovat v EU, kde tento postoj dominantně prosazuje Německo.

Jenže…

Dokončenie priamo na stránke Britských listov.

Share |

Komentáre (5)

  • Zavacký 27.04.2013 11:20

    Paradox sporivosti môže existovať len v etatistickej ekonomike. Uvažovať o ňom v racionálnej ekonomike je tak isto silný redukcionizmus. V nej dlhy nemôžu rásť bez včasného obmedzenia. Navyše ekonomický rast nie je v nej primárnym cieľom a povinnosťou, ale prirodzeným dôsledkom vyvažovaných slobôd aj regulí. Ekonomická filozofia švábskej gazdinky je veľmi správna. K nej patria aj úspory,aj dlhy, aj odriekanie, aj užívanie. Šetrnosť je ako jedenáste prikázanie. Okrem toho najskôr musí byť práca, až potom koláče.
    Problém spoločenskej spotreby nemožno riešiť oddelene od problému povinnosti ekonomického rastu, problému rýchleho uvoľňovania pracovných síl v dôsledku rýchleho rastu produktivity a problému dokonávajúcich monetárnych a fiškálnych filozofií.

  • PeterS 28.04.2013 20:40

    Lenze ta neetatisticka racionalna ekonomika sa moze hrat iba na niekolko kol. Teoreticky skonci tak, ako hra monopoly, jeden absolutny vitaz, prakticky sa vsak vlastnici policok na pravej a lavej strane hracieho pola spoja proti vlastnikom policok z vrchnej a spodnej strany a je z toho prva a druha svetova vojna (a vdaka skusenosti z totalneho nicenia a zabijania sme tu dlho nechceli ziadne volnotrzne preteky, ktore by zase len skoncili krvavou snahou o hegemoniu toho ktoreho kapitalu.)
    Avsak ekonomicky rast, ci uz za cenu vojenskeho tazenia (suroviny, odbytiska), alebo podporou statu, alebo prostym investovanim a spotrebou, predsa zabezpecuje navratnost kapitalu. Nebudete predsa investovat, ak nebudete mat vyhlad rastu odvetvia. Inak vam investiciu zozeru uroky a inflacia.
    Uroky, zabudli ste na ich posobenie.

  • Zavacký 29.04.2013 12:57

    Práve kvôli úrokom som napísal komentár. V “málo” regulovanej ekonomike úroky narastajú s celkovým dlhom až mu nakoniec nedovolia rásť. Ak niekto túži po zisku, musí razantnejšie zvyšovať produktivitu. Dnes sa to deje naopak. To musí skončiť len a len krachom.

  • PeterS 04.05.2013 16:09

    Nuz, nejak tomu nerozumiem.

  • Zavacky 06.05.2013 9:02

    Ak sa peniaze nebudú vyrábať a úrokové sadzby určovať na počkanie, tak s rastom dlhov klasá ich ponuka a teda úroková miera stúpa. Tým sa oplatí sporiteľom začať sporiť a investorom začať myslieť viac na intenzifikáciu a nie na extenzívny rozvoj. Súčasne sú investori aj nútení k intenzifikácii v dôsledku zníženého dopytu v dôsledku zvýšenej sporivosti. Keďže snaha o lineárny ekonomický rast nie je našou povinnosťou, nejde o žiadnu tragédiu. Naopak, je to tlak na zvyšovanie produktivity, znižovanie cien a zvyšovanie ponuky.

Pridaj komentár