Politická kaviareň
Diskusia 20 Krajina kabelárov Väčší formát

Tomáš Fiala: Penzijní systém v budoucnosti – žádná katastrofa

Nejnovější demografická projekce obyvatelstva České republiky, potvrzuje, že při zohlednění zvyšování důchodového věku bude index ekonomického zatížení poměrně stabilní.

Český statistický úřad v úterý 23. července na tiskové konferenci představil výsledky nejnovější demografické projekce obyvatelstva České republiky zohledňující definitivní výsledky posledního sčítání lidu i demografický vývoj do konce roku 2012.

Základní výsledky přináší zpráva: Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

V závěru této zprávy (str. 6 a str. 7 se uvádí):

Začátek převzaté části

Tab. 3 Charakteristiky věkového složení populace, střední varianta

* vymezení produktivní a neproduktivní složky odráží posunující se věkovou hranici nároku na starobní důchod

K charakterizování ekonomického zatížení se zpravidla používá index, porovnávající počet osob v ekonomicky neaktivním a aktivním věku. Vzhledem k prodlužující se době vzdělávání je obvykle používané vymezení „produktivního“ věku 15-64 let méně vhodné než vymezení věkem 20-64 let. Rostoucí tendence ekonomického zatížení je však v obou případech věkového vymezení stejná. Index ekonomického zatížení se bude intenzivně zvyšovat zejména v období 2035-2060 a to až k hodnotě 100. Směřuje tedy k početnímu vyrovnání obou skupin – osob ve věku do 20 let a nad 65 let na straně jedné a osob ve věku 20-64 let na straně druhé.

Korektnější přístup vyžaduje odhadnout produktivní a neproduktivní složku populace. Částečně zpřesnit velikosti obou složek populace lze stanovením hranice přechodu mezi oběma složkami na konci aktivní ekonomické činnosti na základě nároku odchodu do důchodového věku[1]. Přijatá novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění vymezuje postupné prodlužování věku odchodu do starobního důchodu. Navazuje na předchozí novely tak, že po dosažení nároku na starobní důchod ročníku narození 1977 ve věku 67 let pro obě pohlaví a bez ohledu na počet vychovaných dětí, se důchodový věk dále každoročně prodlužuje o 2 měsíce. Stanoví se tak, že u narozených po roce 1977 se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Výpočet indexu ekonomického zatížení pro takto definované skupiny aktivních a neaktivních osob ukazuje na jeho plynulý nárůst ze současných 69,1 % na 75,8 % v roce 2025, následovaný poklesem do roku 2036 (72,1 %). V dalším dvacetiletí dojde k jeho výraznému zvýšení na hodnotu 85,0 % v roce 2056. Poté bude index ekonomického zatížení stejně rychle klesat, po stagnaci v osmdesátých letech se postupně sníží až na 60,4 %, tedy pod současnou úroveň.

Posun věkové hranice pro odchod do důchodu také výrazně ztlumí nárůst počtu osob s nárokem na starobní důchod. Nejvíce osob v důchodovém věku lze očekávat na počátku padesátých let, kdy jejich počet může dosahovat ke 2,8 mil. osob, tedy o půl milionu více v porovnání se stavem 1. 1. 2013 (2,23 mil. osob). Následující očekávané úbytky těchto osob, nejvýraznější v průběhu šedesátých a sedmdesátých let však mohou počet osob s nárokem na důchod snížit v horizontu projekce až na úroveň 1,6 mil.

Konec převzaté části

Z tabulky 3 (poslední řádek) i z uvedeného grafu (plná čára) je patrné, že pokud při výpočtu indexu ekonomického zatížení zohledníme zvyšování důchodového věku (tj. za osoby v produktivním věku považujeme osoby od 20 let do dosažení důchodového věku v daném roce), není při střední (nejpravděpodobnější) variantě demografického vývoje nárůst indexu ekonomického zatížení zdaleka tak hrozivý. V padesátých letech bude jeho hodnota zhruba o 25 % vyšší než nyní. Po roce 2060 lze očekávat pokles hodnot tohoto indexu, kolem roku 2080 by se měl vrátit na současnou úroveň, do roku 2100 by měl dále klesnout zhruba na 90 % současné hodnoty.

Indexem ekonomického zatížení se rozumí poměr počtu osob v „neproduktivním“ věku (tj. osob do 20 let a osob v důchodovém věku) k počtu osob v produktivním věku (osob od 20 let do dosažení důchodového věku).

Korektnější charakteristikou finančního zatížení důchodového systému by byl index ekonomické závislosti seniorů (Old-Age-Dependency-Ratio) definovaný jako poměr počtu osob v důchodovém věku k počtu osob v produktivním věku (osoby do 20 let se z výpočtu vylučují). Jeho hodnoty by byly nižší než výše uvedený index, trend vývoje by byl však shodný: do roku 2060 nárůst asi o 25 %, dále pokles, koncem století by měl být nižší než nyní.

Prognóza tedy oficiálně potvrzuje, že schválený růst důchodového věku eliminuje důsledky stárnutí populace a zajišťuje stabilní poměr mezi počtem „důchodců“ a „pracujících“. Ve druhé polovině tohoto století by dokonce bylo možné tempo růstu důchodového věku zpomalit.

V každém případě je z prognózy zřejmé, že hlavní příčinou současného či budoucího finančního deficitu důchodového systému není demografický vývoj, ale příčiny ekonomické (ekonomická krize, snížení sazeb pojistného, růst nezaměstnanosti, nedostatek vhodných pracovních míst pro lidi vyššího věku atd.)

Odkazy na podrobnější údaje, detailní výsledky a animované grafy na stránce.

Autor působí na katedře demografie VŠE Praha (fiala@vse.cz).


[1] Odhad byl proveden z výsledků projekce zvlášť pro muže a bezdětné ženy podle Přílohy k zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a § 32 zákona. V klíčových letech (při celočíselném věku nároku na starobní důchod) a odpovídajícím ročníku narození byl vypočten počet osob v důchodovém věku, v mezidobí byl počet odhadnut lineární interpolací. Počet osob v produktivním věku byl získán odečtením „důchodců“ od obyvatel ve věku 20 a více let.

Share |

Komentáre (1)

  • Mária 26.08.2013 8:03

    To je veľmi zujímavé aj zo slovenského pohľadu. Ak prognóza ČR nie je zlá (myslím demografická a dôchodková), potom Slovenský dôchodkový systém by na tom mal byť ešte lepšie, máme podstatne mladšiu populáciu ako ČR.
    Ale také odborne podložené údaje nám chýbajú!

    Veľmi dobrý článok!

Pridaj komentár